Mikroprocesor 8051 měl v roce 2000 za sebou již 20 let své existence. Přestože jde tedy o procesor velmi starý, je u návrhářů elektronických zařízení stále oblíben, stejně tak je i velmi často používán ve výuce na technických středních i vysokých školách. Mikroprocesor doznal do dnešní doby velmi mnoho variant s vylepšeními a doplňujícími periferiemi oproti jeho původní verzi. Každý výrobce dnes nabízí několik různých variant procesoru, většina z nich má ale ve svém výrobním portfoliu i původní typ 8051. Podrobnosti o vyráběných variantách mikroprocesoru najdete na stránce výrobců.

     Mikroprocesor 8051 je 8-bitový jednočipový mikroprocesor s harwardskou strukturou, u které je oddělena programová a datová paměť. Vnitřní struktura mikroprocesoru je zobrazena na obr.1. Procesor je schopen samostané činnosti po připojení vnějšího piezokeramického rezonátoru (krystalu) na vývody XTAL1 a XTAL2, napájecího napětí 5V ss na vývod Ucc a připojení nulovacího obvodu na vývod RST. Pokud nepoužíváme vnější paměť programu, je ještě nutné nastavit vstup EA (neg.) do log.1. Vyjímku tvoří 20-pinové procesory ATMEL 89C1051,2051,4051, které vstup EA (neg.) nemají. Toto je tedy minimální konfigurace provozuschopného mikroprocesoru.

Součásti, které dohromady tvoří mikroprocesor 8051, nám ukazuje vnitřní blokové schéma (jádro mikroprocesoru 8051) na obr.1.
Vnitřní blokové schéma mikroprocesoru 8051
Obr.1  Vnitřní blokové schéma mikroprocesoru 8051


     V krátkosti si zde uvedeme vlastnosti a součásti základní (původní) verze mikroprocesoru 8051 (dle obr.1). Podrobněji se jednotlivým částem věnujeme v samostatných stránkách našeho povídání. Při našem dalším povídání budeme uvažovat výhradně CMOS verzi mikroprocesoru, takže správně by mělo být uváděno označení 80C51 namísto zjednodušujícího 8051 (původní HMOS).

     Mikroprocesor tvoří centrální procesorová jednotka (CPU), jejíž podstatnou částí je aritmeticko-logická jednotka. Ta umožňuje pracovat s jednotlivými bity paměti, vykonávat instrukce programu atd. Centrální procesorová jednotka je vnitřní 8-bitovou společnou sběrnicí (v obr.1 světle zelená plná šipka) propojena s pamětí programu a pamětí dat. Vnitřní paměť programu o velikosti 4kB může být typu ROM (8051), EPROM (8751) nebo mikroprocesor nemusí mít žádnou vnitřní pamět programu (8031). Vnitřní paměť dat je typu RAM o velikosti 128 bytů. Ke společné sběrnici jsou dále připojeny 4 vstupně/výstupní porty P0 až P3, které umožňují styk mikroprocesoru s vnějšími periferiemi.
      Chceme-li s mikroprocesorem používat větší pamět, než kterou nám poskytuje sám mikroprocesor, nebo chceme používat mikroprocesor 8031 bez vnitřní paměti programu, můžeme k mikroprocesoru připojit samostatnou vnější paměť programu a/nebo vnější paměť dat. K tomuto účelu jsou z mikroprocesoru vyvedeny řídící signály PSEN(paměť programu) a WR,RD(paměť dat). Pro snazší styk s periferiemi je mikroprocesor vybaven řadičem přerušení, který zpracovává 5 zdrojů přerušení - 2 externí (vývod INT0,INT1), od každého ze dvou čítačů/časovačů a od sériového kanálu. Jednotlivá přerušení mají definovanou prioritu na každé ze dvou volitelných úrovní priority. Mikroprocesor obsahuje dva 16-bitové čítače/časovače, s volitelným režimem provozu. Pro snažší sériovou komunikaci s nadřízeným počítačem nebo spolupracujícími mikroprocesory je mikroprocesor vybaven duplexním sériovým kanálem.

     Protože od doby, kdy byl mikroprocesor 8051 uveden na trh, uplynula dlouhá doba během které se objevily požadavky na začlenění nových prvků do původní verze 8051, vzniklo, vzniká a nejspíše jěště vznikat bude spousta nových variant mikroprocesoru 8051. A v čem se tyto nové varianty od původní verze liší, o co mohou být doplněny? To názorně ukazuje následující obrázek.



Obr.2  Prvky rozšiřující vlastnosti základního jádra mikroprocesoru 8051



Schématická značka 8051
(funkční uspořádání pinů)


Rozmístění pinů
- pouzdro 8051 (DIP)




Vytisknout stránku
Zpátky Zpátky
© DH servis 2002 -